Že není s psími mazlíky nouze o zážitky, ví každý hrdý psí majitel. Nová dobrodružství však chtějí psí páníčci zažívat čím dál častěji daleko od měst, v nespoutané přírodní krajině. Lidé znovu začínají objevovat divočinu. A jejich psi u toho nesmí chybět. Svůj rozmach tak zažívají nejrůznější adrenalinové psí aktivity jako třeba doktrekking nebo nordic walking. V zimním období pak například mushing.
„Místo zápachu nafty čistý horský vzduch. Místo asfaltu lesní cesta. Místo řevu motorů tiše a naplno pracující pes,“ popisuje kouzlo divočiny jeden z fanoušků psích spřežení.
Zní to až neuvěřitelně. Romanticky a nebezpečně zároveň. Přitom všem můžete vzpomínat na úryvky z knížky vašeho dětství Volání divočiny. Pravidlo číslo jedna ovšem zní: příprava, příprava a zase příprava. Neznalost a náročnost terénu už zradila nejednoho dobrodruha.
Než se necháte zlákat divočinou, nastudujte si dostupné informace nejen o místě, kam se chystáte, ale i o pravidlech volného pohybu psů v daném ročním období. Někteří psi sice nepotřebují vodítko a přirozeně se drží v blízkosti svého pána. Jsou to ale pořád šelmy, predátoři. Pokud se pohybujete v národním parku nebo na chráněném území, je povinnost mít psa na vodítku ve většině případů i nařízená.
Samovolné toulky mohou být pro psa navíc i nebezpečné, obzvlášť pokud se pohybujete v blízkosti prudkých srázů.
Na co dalšího se ještě připravit, než vyrazíte na cestu? Začněte povely, které se vám na treku mohou hodit. Mezi ty základní, které by pes měl na treku zvládat, určitě patří: ke mně, stůj, nech a pusť. Zbytek můžete trénovat „za běhu“.
Než vyběhnete, nezapomeňte zkontrolovat, zda pro vašeho psa máte sbaleno vše potřebné. Na seznamu by nemělo chybět: krmivo navíc, pitná voda, psí průkaz (např. mezinárodní očkovací průkaz), deka nebo ručník, světlo (nebo alespoň svítící obojek) a psí batoh.
- Základem je komfort a bezpečí psa. Pokud se váš pes nebude cítit dobře, neužijete si únik do divočiny ani vy. Myslete na to, jaké má pes potřeby doma. A podle toho uzpůsobte i váš výlet a věci s sebou.
- Pořiďte si sedák a vodítko s tlumičem. Budete mít volné ruce a zároveň zajištěného psa. Pustit ho můžete na samotě, kde budete mít jistotu, že je to bezpečné pro něj i vaše okolí.
- Zajistěte, aby pes byl po celou dobu v suchu i teple. Pokud je váš pes zimomřivý nebo máte štěně, pořiďte mu některý z funkčních oblečků. Do horského terénu se mohou hodit i psí botičky.
- Pořiďte si „psí“ vybavení. Někteří výrobci stanů prodávají dnes i produkty uzpůsobené tomu, aby odolaly psímu náporu :). Pokud se o podlahu svého stanu tolik nebojíte, jako ochrannou vrstvu použijte deku (ideálně odlehčenou flísovou, která je zároveň i dostatečně teplá).
- Než vyrazíte do náročnějšího terénu, trénujte během pravidelných procházek. Zvykejte psa na psí batoh i na postroj. Pak vyzkoušejte venku nejprve jednu noc - některým psům může pobyt ve stanu zpočátku způsobovat stres. Přivykejte je proto postupně.
